|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Subjektivní zdraví se zaměřením na determinanty deprese ve vybraných zemích Evropy
Mlíčková, Klára ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Dzúrová, Dagmar (oponent)
Subjektivní zdraví se zaměřením na determinanty deprese ve vybraných zemích Evropy Abstrakt Cílem této práce je porovnat podíly osob s příznaky deprese ve 29 zemích Evropy na základě šetření o zdraví EHIS 2014. Zkoumán je vliv determinantů věku, pohlaví a vzdělání a pozornost je zaměřena na osoby ve věku 65+ let. Pomocí shlukové analýzy jsou porovnány podíly osob ve věku 15+ let trpících příznaky deprese s podíly osob ve věku 65+ let s příznaky deprese a také mezipohlavní rozdíly v příznacích deprese u osob ve věku 65+ let. Vztah determinantu vzdělání a příznaků deprese u osob ve věku 65+ let je zobrazen pomocí podmíněného formátování. Bylo zjištěno, že u starších osob dochází k výraznému zvýšení výskytu příznaků deprese a patrnější je to u žen. Úroveň vzdělání se taktéž odráží ve výskytu příznaků deprese u osob ve věku 65+, nicméně tento vztah není v rámci vybraných zemí tak jednoznačný jako u věku a pohlaví. Klíčová slova: subjektivní zdraví, determinanty zdraví, příznaky deprese, EHIS
|
|
|
Determinanty zdraví a subjektivní délka života
Dvořáková, Eliška ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Determinanty zdraví a subjektivní délka života Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na vztah vybraných determinantů a výpovědí o vlastním zdraví za rok 2014 pro věkovou kategorii 65 a více let. Výběrová dotazníková šetření EHIS a EU-SILC představují výchozí informaci. Vybrané determinanty zdraví spadají do kategorie životního stylu, a tudíž patří mezi ovlivnitelné faktory. Jsou jimi body mass index, kuřáctví/tabakismus a konzumace alkoholu. Práce vychází z mezinárodního porovnání vybraných determinantů zdravotního stavu a indikátorů úmrtnosti na základě údajů databáze EUROSTATu v 28 členských státech Evropské Unie. Klíčová slova: determinanty zdraví, subjektivní zdraví, body mass index, kuřáctví, konzumace alkoholu, EU28
|
|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Alzheimerova demence a zátěž pečovatele. Vliv Alzheimerovy demence na psychosociální zdraví pečující osoby.
Zvěřová, Martina ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Alzheimerova demence (AD) je závažné neurodegenerativní, progresivní a ireverzibilní onemocnění. Jde o nejčastější formu demence. S rostoucím počtem nemocných demencí stoupá i počet rodinných příslušníků, kteří o pacienta bezprostředně pečují. Role rodinného pečovatele (RP) je stresující, onemocnění má významný vliv na psychickou pohodu rodinných pečovatelů i na jejich socioekonomický status. Cílem 1. studie bylo posoudit v průběhu 8 měsíčního sledování stupeň zátěže a jeho případnou změnu u rodinného pečovatele, který se dlouhodobě stará o nemocného člena rodiny s progredující Alzheimerovou demencí. Mimo běžné psychiatrické vyšetření byl u nemocných s Alzheimerovou demencí hodnocen test Mini-Mental State Examination (MMSE) k orientačnímu posouzení závažnosti demence a u pečujících osob byl k posouzení zátěže administrován Zaritův dotazník ( Zarit Burden Interview). Bylo posuzováno celkem 60 respondentů - 30 pacientů s Alzheimerovou demencí, kteří se léčí (léčili) na psychiatrické ambulanci Psychiatrické kliniky VFN a 30 rodinných příslušníků, kteří se o ně dlouhodobě starají (24 žen, 6 mužů). Při vstupním vyšetření trpělo demencí mírného stupně 18 pacientů (60%), středně těžkou až těžkou demencí 11 pacientů (36,6 %). U jednoho pacienta bylo skóre MMSE pod 6 bodů. Po uplynutí 8 měsíců od počátku...
|
host ::
RSS.